Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


2. Jak vzniklo náboženství?

abraham.jpgizak.jpg

Již v dávných dobách si lidstvo přálo najít příčiny a spojitosti všech přírodních jevů, chtělo zjistit, jak jsou řízeny pevné zákony světa a přírody. Lidstvo se těchto (pro něj) nepochopitelných sil a jevů obávalo, a začalo je zbožňovat a klanět se jim, lidé se například za dávných časů klaněli Slunci, hvězdám, různým modlám a různým mytologickým bůžkům. Tak vznikala pohanská náboženství, modloslužby a mnohobožství (polytheismy) ¹).
Uběhlo mnoho let, než na svět přišel Avram, nás praotec, kterého Písmo Svaté označuje Avraham ha-Ivri (אברהם העברי), tedy jako Avraham s té strany řeky (Eufratu), který opustil na příkaz Boha svůj domov a otcovský dům, a odešel do Země Kanaánské.
Avram jako první poznal Jediného Boha ²), Stvořitele nebe a země, a stanovil si jako cíl hlásat monotheismus, jak nám říká Písmo Svaté:
A vzýval JHVH jméno. (Berešít/Ge/1M 12:8)
וַיִּקְרָא בְּשֵׁם יְהוָה
¹)Různé formy modloslužby a polytheismu jsou praktikovány i v dnešní době, existují národy a kmeny, které nemají ani ponětí o monotheismu.
²)Máme na mysli dobu po zmatení jazyků při stavbě babylónské věže, do té doby znal monotheismus Adam a Noe. Po stavbě babylónské věže upadlo lidstvo do bludů a propadlo modloslužbě.
Abram byl člověkem pravověrným, který následoval Stvořitele, a byl za svou věrnost Bohu vyznamenán odhalením proroctví.  Bůh s Abramem a jeho potomstvem uzavřel věčnou smlouvu brit olam (בּרית עולם), a nařídil mu provádět ve věku 8 dní obřízku mila (מילה) každému kdo je mužského pohlaví. Obřízka je tělesným znakem této smlouvy. Po uzavření smlouvy Abram (už jako Abrahám) dostal od Boha příslib, že on a jeho potomstvo získá jako dědictví Zemi Kanaánskou.
 Abrahámův syn Izák a vnuk Jákov (později Izrael) následovali učení svého otce a děda, a stejně jako Abraham to byli mužové pravověrní a bohabojní. Také oni byli odměněni zjevením proroctví a ochranou Boží.

jakob.jpg

Dvanáct synů Jákobových se stalo zakladateli dvanácti kmenů Izraele ¹).
Jákob byl nucen během období hladu v zemi Kanaánské odejít do Egypta, kde jeho syn Josef zastával funkci nejvyššího správce.
Uběhlo 220 let a rodina Jákova se rozrostla ze 70 lidí na národ čítající 600 000 dospělých mužů. Egypťané se začali obávat o svou budoucnost, když viděli jak se potomci Jákova hojně a rychle rozrůstájí. Začali tedy omezovat a utlačovat potomky Jakova, donutili je vykonávat otrocké práce, a nakonec dokonce nařídili porodním bábám, aby usmrcovaly všechny děti mužského pohlaví.

josef1.jpg josef2.jpg

Tímto způsobem naši předkové postupně upadli do těžkého otroctví. Zotročení Izraelité se modlili k Bohu svých praotců, k Bohu Abrahama, Izáka a Jákoba za vysvobození z tohoto nesnesitelného otroctví: 
Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál. Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny k Bohu. Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem (Šemót/Ex/2M 2:23-24)
 
Bůh vyslyšel modlitby a stížnosti Izraele, a seslal proroka - našeho učitele Mojžíše, aby potomky Jákova osvobodil:
Věru, úpění Izraelců dolehlo nyní ke mně. Viděl jsem také útlak, jak je Egypťané utlačují. Nuže pojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta. (Šemót/Ex/2M 3:9-10)

 mojz.jpgpesach.jpg

Tehdy Mojžíš jménem Věčného předstoupil před faraona, vysvobodil Izrael pomocí deseti ran božích z egyptského otroctví, a odvedl potomky praotce Jákova k hoře Sinaj. Na hoře Sinaj daroval Bůh Mojžíšovi desatero přikázání aseret hadevárím (עשרת הדברים).
miskan.jpg
Odtud je Bůh poslal do země Kanaánské, kterou slíbil praotci Abrahámovi. Před vstoupením do země Kanaánské, během 40-letého putování pouští předal Bůh Mojžíšovi ostatní zákony, obsažené v knize Zákona Mojžíšova Tórat Móše (תּורת משׁה), který se skládá z pěti knih napsaných Mojžíšem.
 
¹) U studentů Zákona Božího se předpokládá znalost základních biblických příběhů a dějin. Postupně by měli být studenti seznamováni se samotnou Biblí, tím, že budou číst pasáže Písma, o kterých se lekce zmiňují. 

archa.jpg

 My karaimové - potomci praotce Abrahama a Lidu Izraele vyznáváme Zákon Mojžíšův. Název karaim je odvozen od kořene slovesa (karo קרא) číst, slovo (karaj קראי) je jednotné číslo čtoucí, tj. ten kdo dodržuje Písmo Svaté, a slovo (karaim קראים) je množné číslo čtoucí, tj. ti kdo dodržují Písmo Svaté. Dále se označujeme jako (Benej Mikra בּני מקרא  ) Synové Písma Svatého. My karaimové uznáváme pouze Písmo Svaté bez jakýchkoli komentářů, dodatků či korekcí, a ochraňujeme Zákon Mojžíšův v té podobě, jak byl znám Lidu Izraele před napsáním Talmudu.  Přívlastek karaim (karaim קראים) jsme začali používat v době vzniku Talmudu, abychom se odlišili od talmudistů. Talmudisté věří, že na hoře Sinaj Bůh daroval Mojžíšovi kromě psaných zákonů i jakési ústní zákony, kterým říkají tora šebeal pe (תורה שׁבּעל פּה). Talmudisté tvrdí, že tyto zákony byly předávány ústně z generace na generaci. Postupně se prý talmudisté začali obávat, že tyto ústní zákony budou zapomenuty, a tak je zapsali a kodifikovali pod názvem Mišna (משׁנה). Později přidali k Mišně i její výklady - Talmud (תלמוד). Stoupence tohoto směru označujeme jako talmudisty.
My karaimové, v tyto tzv. ústní zákony nevěříme, protože jejich existence nemá oporu v Písmu Svatém, proto ani neuznáváme dílo rabínů – Talmud.
Učení karaimů a talmudistů je diametrálně odlišné, jedná se prakticky o dvě různá náboženství. Velké náboženské rozdíly jsou důvodem, proč například sňatky mezi karaimy a talmudisty byly a jsou poměrně vzácné.