4. O prorocích
Prorokům byla odhalována Zjevení Boží různého druhu a intenzity. Někteří proroci byli poctěni odhalením Zjevení Božího pouze jednou za život, jiní proroci naopak vícekrát. Nad všechny proroky vyniká Mojžíš, náš zákonodárce, otec a hlava všech proroků. Mojžíš měl neomezený přístup k přímému Božímu Zjevení. Jak nás o něm informuje Písmo Svaté:
Řekl: „Poslyšte má slova: Bude-li mezi vámi prorok, já Hospodin se mu dám poznat ve vidění, mluvit s ním budu ve snu. Ne tak je tomu s mým služebníkem Mojžíšem. Má trvalé místo v celém mém domě. S ním mluvím od úst k ústům ve viděních, ne v hádankách; smí patřit na zjev Hospodinův. Jak to, že se tedy nebojíte mluvit proti mému služebníku Mojžíšovi?“ (B'midbar/Nu/4M 12:6-8)
Mojžíš však byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi. (B'midbar/Nu/4M 12:3)
Nikdy však již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž by se dal Hospodin poznat tváří v tvář (Devarim/Dt/5M 34:10)
Mojžíš byl nejdokonalejší, Bohem nejvíce inspirovaný, nejschopnější, nejmoudřejší a nejskromnější z lidského rodu, proto byl poctěn tak významnou misí, jakou bylo vysvobození Lidu Izraele z Egypta a obdržení Božího Zákona na hoře Sinaj. Všechny zákony Mojžíš napsal na příkaz Boha, a sestavil z nich pět knih Písma Svatého.
Mojžíš byl synem Amrama z kmene Levi, jeho bratrem byl Áron a sestrou Miriam, kteří byli také poctěni odhalením Zjevení, i když nižšího stupně. Mojžíšovi bylo 80 let a Áronovi 83 let, když předstoupili před Faraona, Miriam byla ze sourozenců nejstarší.
Nejvýznamější Zjevení Boží proběhlo na hoře Sinaj, v oblaku, mezi hromi a blesky a za pronikavého zvuku polnic. Tehdy Bůh daroval Mojžíšovi Desatero Přikázání (עשרת הדברים ), které slouží jako osnova všech zákonů, které jsou obsaženy v pěti knihách Mojžíšových. Jak říká Písmo Svaté:
JHVH totiž sestoupil na horu Sínaj, na vrchol hory. Zavolal Mojžíše na vrchol hory a Mojžíš tam vystoupil. (Šemot/Ex/2M 19:20)
Bůh vyhlásil všechna tato přikázání (Šemot/Ex/2M 20:1)