Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


32. Den, týden, rok a letopočet

Biblický den začíná po západu Slunce, a končí soumrakem následujícího běžného dne ¹).

Od jednoho večera do druhého budete zachovávat svůj den odpočinku (Vajikra/Lv/3M 23:32)
מֵעֶרֶב עַד-עֶרֶב, תִּשְׁבְּתוּ שַׁבַּתְּכֶם.
 
¹) Běžný den trvá přesně 24 hodin, začíná v 0:00 a končí v 23:59.
Biblický den odděluje jednotlivé týdny, měsíce i roky, tj. každý biblický týden, měsíc i rok, začíná západem Slunce, a končí soumrakem.
Názvy biblických dnů:
První den Jom Echád יוֹם אֶחָד  nebo  Jom Rišón   יוֹם רִאשׁוֹן
Druhý den Jom Šéní יוֹם שֵׁנִי
Třetí den  Jom Šelíší  יוֹם שְׁלִישִׁי
Čtvrtý den  Jom Revíí  יוֹם רְבִיעִי
Pátý den  Jom Chamíší יוֹם חֲמִישִׁי
Šestý den Jom Šišíיוֹם שִׁשִּׁי  
Šabat Jom Šabátיוֹם שַׁבָּת  
 
Biblický týden začíná v sobotu po západu Slunce, a končí v sobotu před západem Slunce, tj. prvním dnem biblického týdne je Den první (od soboty po západu Slunce do nedělního soumraku) Jom Echád / Jom Rišón, a posledním dnem biblického týdne je Šabat (od pátečního západu Slunce do sobotního soumraku) Jom Šabát.
Biblický rok začíná na jaře. Stanovuje se na základě stádia zralosti ječmene, které označujeme jako aviv. Podle tohoto stádia zralosti se někdy označuje i první biblický měsíc jako Aviv. Pokud není dvanáctého měsíce ve Svaté zemi pozorován ječmen ve stádiu zralosti aviv, přidává se třináctý měsíc.
Nový rok tedy začíná po západu Slunce, poté, co je ve Svaté zemi pozorován Nový Měsíc, a poté co bylo nalezeno dostatečné množství ječmene ve stádiu zralosti aviv.
 
V dávné minulosti, se předávaly informace o pozorování Nového Měsíce na velmi dlouhé vzdálenosti pomocí řetězu zapálených hranic. Pozorování Nového Měsíce muselo kněžím potvrdit několik autorizovaných svědků, tj. nestačilo svědectví jednoho člověka. Vzdálenější komunity vysílaly posly do Svaté země, aby byly informovány o nalezení avivu, a mohly tak přesně stanovit začátek Pesachu.
V pozdější době musely izolované a vzdálené komunity nahradit přímé pozorování měsíce, a hledání ječmene ve stádiu zralosti aviv nahradit předvypočítaným kalendářem. Problémem předvypočítaného kalendáře je nemožnost stanovit zralost ječmene výpočtem, a tedy přesně stanovit začátek Nového roku, svátku Pesach a následujících svátků.
Zajímavé je, že v dávné minulosti stanovovaly vzdálenější a izolovanější komunity svátky podle místního pozorování Nového Měsíce, a někdy i podle zralosti ječmene v daném místě, to způsobovalo, že ne vždy se slavily svátky ve stejný den.
 
Letopočet
 
Karaimové v minulosti užívali několik typů kalendáře, tj. odvozovali letopočet několika různými způsoby.
 
Letopočet odvozený od stvoření světa, jedná se o letopočet, který dnes užívají rabanité i egyptší karaimové, a který byl užíván i na Krymu. Tento kalendář byl přizpůsoben babylónskému kalendáři.
Podle tohoto kalendáře odpovídá rok 2010 občanského letopočtu roku 5770 od stvoření světa.
 
Letopočet od východu z Egypta, jedná se o kalendář, který nejvíce odpovídá Tóře, protože právě při odchodu z Egypta, nařídil JHVH Mojžíšovi považovat období, kdy je ječmen ve stádiu zralosti aviv za začátek roku, a teprve po odchodu z Egypta byly JHVH stanoveny svátky Lidu Izraele. Kalendář odvozený od stvoření světa, nám neumožňuje spolehlivě identifikovat přesný měsíc stvoření světa, a tedy přesný počátek počítání let. Kalendář od stvoření světa se, stejně jako kalendář odvozený od pádu severního izraelského království přepočítává podle kalendáře odvozeného od východu z Egypta.
Podle tohoto kalendáře odpovídá rok 2010 občanského letopočtu roku 3508 od východu z Egypta.
 
JHVH řekl Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi: „Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem v roce. (Šemot/Ex/2M 12:1-2)
 
Karaimové dále používali jako civilní kalendáře: kalendář Juliánský, kalendář Gregoriánský i kalendář muslimský.