Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


29. Jak musí být vykonána modlitba

 

 

Tenáéj hatefilá (תְּנָאֵי הַתְּפִלָּה)

 

Podle názoru proroků a našich učitelů víry, nemá modlitba vykonávaná jako pouhý rituál žádný význam, smysl má pouze upřímě vykonaná modlitba. Bůh, který stvořil naše srdce a znající naše myšlenky nepotřebuje naše modlitby, Bůh nás nesoudí podle našeho vnějšího jednání, ale soudí nás podle našeho vnitřního jednání, tj. podle našich myšlenek jak je psáno:
Člověk se dívá očima, JHVH však vidí co je v srdci. (1Sam 16:7)
כִּי הָאָדָם יִרְאֶה לַעֵינַיִם, וַיהוָה יִרְאֶה לַלֵּבָב.
 
Naši učitelé víry vyjadřují tuto skutečnost následujícím příslovím:
 
Modlitba bez ponaučení, je jako tělo bez duše.
תְּפִלָּה בְּלִי כַוָּנָה כְּגוּף בּלִי נְשָׁמָה׃
 
Lepší je nemodlit se, než se modlit pouze formálně a neupřímně. Člověk by neměl navštěvovat kenasu v případě, že se plně nemůže soustředit na modlitbu, a upřímě se svěřovat se svými pocity před Bohem. Ten kdo se modlí bez soustředění a upřímného srdce hřeší, protože podvádí ostaní modlící se lidi, a proto ten kdo se nemodlí, alespoň nehřeší a nepodvádí.
Během modlitby je nutné být zbožný, plně soustředěný, a sklánět se před Bohem v hluboké úctě. Člověk nesmí zapomínat, že stojí před Králem Nebeským, kerý ví vše o našich myšlenkách. Nemodlíme se pro Boha, ale sami pro sebe.
 

pozice.jpg

 
Modlitba nám přináší velký užitek, pokud vychází od srdce. Při modlitbě si připomínáme velikost Stvořitele, a proto nám pomáhá i při duchovním rozjímání. Duchovní rozjímání nám dává možnost poznat svojí nicotnost a smrtelnost. Tímto způsobem, nás modlitba vede k poznání naší nedokonalosti a krotí naší povýšenost, obměkčuje naše srdce, pomáhá zlepšovat naše zkažené mravy a upevňuje v našich srdcích – víru, naději a lásku k Bohu.
A zde se zmiňuje o modlitbě prorok Izajáš:
 
Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří? (Iza 1:12)
כִּי תָבֹאוּ, לֵרָאוֹת פָּנָי--מִי-בִקֵּשׁ זֹאת מִיֶּדְכֶם, רְמֹס חֲצֵרָי.
 
Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve. Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo. Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.(Iza 1:15-17)
וּבְפָרִשְׂכֶם כַּפֵּיכֶם, אַעְלִים עֵינַי מִכֶּם-גַּם כִּי-תַרְבּוּ תְפִלָּה, אֵינֶנִּי שֹׁמֵעַ:  יְדֵיכֶם, דָּמִים מָלֵאוּ.
רַחֲצוּ, הִזַּכּוּ-הָסִירוּ רֹעַ מַעַלְלֵיכֶם, מִנֶּגֶד עֵינָי:  חִדְלוּ, הָרֵעַ.
לִמְדוּ הֵיטֵב דִּרְשׁוּ מִשְׁפָּט, אַשְּׁרוּ חָמוֹץ; שִׁפְטוּ יָתוֹם, רִיבוּ אַלְמָנָה.
 
  
Zde vidíme, že modlitba bez dobrého úmyslu nebývá Bohem přijata, modlitba musí být doprovázena dobrým úmyslem. V této pasáži hovoří prorok Izajáš ve jménu Boha o upřímné modlitbě ke svým současníkům:
 
Panovník praví: „Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem, proto i já budu dále podivuhodně jednat s tímto lidem, divně, předivně. Zanikne moudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných bude zakryta.“  (Iza 29:13-14)
וַיֹּאמֶר אֲדֹנָי, יַעַן כִּי נִגַּשׁ הָעָם הַזֶּה, בְּפִיו וּבִשְׂפָתָיו כִּבְּדוּנִי, וְלִבּוֹ רִחַק מִמֶּנִּי--וַתְּהִי יִרְאָתָם אֹתִי, מִצְוַת אֲנָשִׁים מְלֻמָּדָה.
לָכֵן, הִנְנִי יוֹסִף לְהַפְלִיא אֶת-הָעָם-הַזֶּה--הַפְלֵא וָפֶלֶא; וְאָבְדָה חָכְמַת חֲכָמָיו, וּבִינַת נְבֹנָיו תִּסְתַּתָּר.
 
O prospěšnosti modlitby vykonané od duše jak nás informuje král David:
JHVH je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc, a zachrání je. (Ž 145:18-19)
קָרוֹב יְהוָה, לְכָל-קֹרְאָיו  לְכֹל אֲשֶׁר יִקְרָאֻהוּ בֶאֱמֶת.
 
רְצוֹן-יְרֵאָיו יַעֲשֶׂה; וְאֶת-שַׁוְעָתָם יִשְׁמַע, וְיוֹשִׁיעֵם.
 
Z uvedených pasáží Písma Svatého vidíme, že hlavní roli při modlitbě hraje: pozornost, zbožnost a soustředěnost mysli. Důležitější je kvalita modlitby, ne kvantita. A tak krátká, ale upřímná modlitba, pronesená s plným soustředěním má větší význam, a najde větší zalíbení u Boha, než modlitba dlouhá, ale neupřímná, mechanická, pronášená bez vnitřního soustředění.
Proto je lepší se modlit krátce, ale upřímně a soustředěně.
 
A tak nám říká přísloví:
Lepší je modlit se málo, ale soustředěně, než mnoho, ale bez soustředění.
טוֹב מֲעט תַּחֲנוּנִים בְּכַוָּנָה מֵהַרְבּוֹת בְּלא כַוָּנָה׃
 
Pozornost a soustředenost mysli je možná pouze tehdy, když člověk rozumí smyslu toho, co říká. Proto je nutné rozumět smyslu pronášené modlitby. ¹)
Bohužel pro nás, máme velmi málo času věnovat se výuce biblické hebrejštiny, proto je pouze málo lidí, kteří biblickou hebrejštinu ovládají dokonale, a pouze malé množství lidí rozumí plně smyslu našich modliteb, které jsou právě v tomto jazyce. (napsáno v roce 1890)
 
 
¹) Proto byla autorem této knihy sestavena krátká modlitba, která bude umístěna na konci knihy spolu s českým překladem.